Když se děti na základních školách seznamují se základy dílenské praxe ve školních dílnách, jedním z prvních nástrojů, se kterým přichází do styku, jsou vrtáky. Mohou se využít v podobě ručního svidříku či ruční mechanické vrtačky, anebo ruční elektrické vrtačky, kterou má doma téměř každý kutil. Vrtáky lze nasadit i do vrtaček stojanových a sloupových a také jimi osadit koník soustruhu pro přesné vrtání ve strojírenské výrobě.
Vrtání patří k základním procesům, s nimiž se seznamují i strojaři v učňovských oborech a bývá to také jedna z prvních strojírenských praktických dovedností, které jsou od dospívajících mladíků či dívek vyžadovány. Strojařina je však mnohem obsáhlejší obor a vrtání nepatří zrovna k těm nejpřesnějším metodám obrábění kovů. Aneb vrtáky zkrátka nemusí na mnoho výrobků stačit.
Tam, kde vrták nestačí
Jestliže potřebujete zhotovit přesnější otvory, co do kruhovitosti a přesného průměru, musíte jít na to jinak. Otvor se nejprve předvrtá vrtákem o menším průměru, než je ten finální, a následně se využije výhrubník. Ten otvor významně zpřesní a pro některé výrobky je tento postup dostačující. Častěji se ale využívá ještě další nástroj, a tím je stavitelný výstružník.
Výstružníky jsou již velmi přesné vícebřité nástroje a docílí se s nimi tak jemného povrchu a dokonalého tvaru i rozměru otvoru, že jej lze využívat i pro velmi přesné, citlivé a namáhané spoje. Kupříkladu pro klikové hřídele ve spalovacích motorech.
S výstružníky se nejčastěji setkáte v přesném strojírenství, kde se vyrábí díly s velkou přesností, mechanicky namáhané, jakožto součásti různých mechanismů, jimiž jsou například převodovky, ozubená, hnací a hnaná kola a další součásti dopravních prostředků, strojů či nástrojů. Díky tomu také patří k dražším výrobním nástrojům, než vrtáky, a nebývají běžnou součástí domácích dílen.
